Vyhledávání

rozšířené vyhledávání ...

Aktuální počasí

Počasí dnes:

29. 11. 2022

zata

Bude oblačno až zataženo, místy mlhy. Denní teploty 2 až 6°C. Noční teploty 2 až -2°C.

Kalendář

Po Út St Čt So Ne
31 1 2 3 4 5 6
7 8 9 10 11 12 13
14 15 16 17 18 19 20
21 22 23 24 25 26 27
28 29 30 1 2 3 4
Mikroregion Podchlumí
logo
Seznam orgánů veřejné moci

FACEBOOK

  FACEBOOK OBCE

Navigace

Výběr jazyka

  • Česky
  • English
  • Deutsch

Obsah

Historie obce Sukorady

Obec v jižní části Hořicka, v nadmořské výšce 262 metrů. První zprávy o její minulosti sahají do 14. století, přesněji do roku 1382. K tomu jak vznikl název obce je několik teorií. Podle pověsti za vsí na místě, kde je dnes hřbitov, stával hrad pana Suka, od toho odvozeno Sukohrad. Historickou skutečností je, že v lese na jih od vsi stávala tvrz Vysoká, která byla obklopena vodním příkopem, který ale trpěl nedostatkem vody. Bylo v něm rádo sucho a i od toho by mohl být odvozen nynější název. Zbytky tohoto tvrziště jsou velice dobře patrné a dnes se toto místo nazývá Pustý hrad.

Jedním z prvních majitelů Sukorad je uváděn Hereš z Pecky. Po jeho smrti majetky přešly na krále. Z dalších, historicky význačných majitelů lze jmenovat Vojtěcha z Pernnštejna, který se stal majitelem vsi jako součástí panství Hořického v roce 1521. Pernštejnové byli vyhlášenými staviteli rybníků, zbudovali v okolí celou soustavu rybníků. Ale již roku 1532 byl Prenštejn vystřídán Janem Litoborským z Chlumu, hejtmanem hradeckého kraje. Roku 1535 bylo celé panství prodáno za 5000 kop grošů Petru Bohdaneckému z Hodkova. Od něho jej koupil Bernard Žehušický z Nestajova, který panství ihned prodal Zikmundova ze Smiřic. V roce 1538  se tak majiteli stal rod pánů Smiřických ze Smiřic. Ti v budování rybníků pokračovali. V 17 a 18. století byly rybníky postupně zrušeny. Zbytky hrází jsou v okolní krajině zachovány dodnes.

Rybník Temník

Vypuknutí třicetileté války znamenalo konec vlády rodu Smiřických. Novým držitelem panství se stal roku 1622 Albrecht z Valštejna, který připojil panství Hořické ke svému Frýdlantskému knižectví.
Po jeho zavraždění roku 1632, se o panství Hořické a jeho koupi zajímala paní Polyxena z Pernštejnu. Roku 1635 daroval císař Ferdinand II. panství Hořické s připojeným statkem Třebovětice, nejvyššímu komořímu hrabětí Jakubu Strozzimu za jeho věrné služby koruně. Z tohoto daru se však Jakub Strozzi dlouho netěšil. V závěti odkázal veškerý svůj majetek svým dvěma synům Oktaviánovi a Petrovi. Do plnoletosti synů, spravovala Hořické panství jejich matka Oktávie. Po smrti bratra Oktaviána roku 1654 připadá celé panství Petrovi. Příslušnými testamenty Petra Strozziho a jeho manželky Kateřiny byla pak založena nadace a majetky přešly do invalidního  fondu v Hořicích.

Hřbitovní kříž z roku 1839

                                                Hřbitovní kříž s vyobrazením Jéžíše Krista z roku 1839

 

Zápis v zemských deskách z roku 1604 udává, že v Sukoradech se nachází devět usedlostí. Druhým nejstarším zápisem je Urbář panství Hořic z  roku 1632, ve kterém je uvedeno rovněž devět usedlostí. Početní stav se změnil v průběhu třicetileté války. Berní rula z roku 1654 uvádí, že v Sukoradech je sedm usedlostí osedlých a tři usedlosti opuštěné nebo pusté. Soupis poddaných z roku 1651 sděluje, že všichni obyvatelé Sukorad jsou nekatolického vyznání, ale  u všech byl předpoklad že přejdou na víru katolickou. Za časů první tak zvané vizitace, to jest soupisu v roce 1717, bylo v seznamech zaneseno 20 usedlostí. Stejný počet je uveden i v Tereziánském katastru. Během dalších sta let vzrostl počet osedlých domů na 40. Topografie Království českého z roku 1790 uvádí, že Sukorady již měly 33 usedlostí a o 45 let později v roce 1835 již 38 usedlostí a 230 obyvatel. V 80. letech 18. století byla na hořickém panství provedena tzv. raabizace, tedy reforma, při níž byla panská půda rozparcelována a pronajata poddaným. Reformy přijaté po revolučním roce 1848 vedly k zániku vrchnostesnké správy a vznikly první politické okresy.


hřbitov

Panorama podvečerního hřbitova za obcí 

 V rámci územně správních reforem v Rakouském císařství, Rakousku-Uhersku, Československu, Protektorátu Čechy a Morava a Čssr patřily Sukorady do těchto politických okresů

    • 1850-1868 Hořice
    • 1868-1903 Hradec Králové
    • 1903-1935 Nová Paka
    • 1935-1942 Hořice
    • 1942-1945 Dvůr Králové nad Labem
    • 1945-1960 Hořice
    • od 1960 Jičín

Do Josefínských reforem spadaly Sukorady pod Petrovickou farnost, od roku 1787 byly v rámci reforem přeřazeny pod lokální kaplanství v Lískovicích, které bylo roku 1855 povýšeno na farnost. Až do roku 1879, kdy byla v Sukoradech po několika žádostech na C.K úřady postavena škola, chodily děti ze Sukorad do školy v Lískovicích. Po mnoha odkladech, byl roku 1906, zřízen v obci hřbitov. V Sukoradech, jako ve většině tehdejších vesnic, bylo množství staveb ze dřeva, četné požáry donutily občany v předvečer 1. světové války, roku 1913, založit stálý hasičký sbor. Prvním starostou hasičů byl tehdejší starosta obce p. Alois Baudyš. Hospodářsko-čtenářský spolek Přemysl byl založen roku 1901. První záznam o hraní ochotnického divadla v obci se datuji do roku 1887, rok vzniku ochotnického divadelního spolku v Sukoradech není znám, roku 1903 přejíma ochotníky do své správy Hospodářsko- čtenářský spolek Přemysl. Po r. 1918 byly v repertoáru ochotníků hlavně legionářské hry, nejznámější hrou hranou v Sukoradech byla Růže ze Sibiře, poprvé uvedena v roce 1921. Roku 1921 vstoupil soubor do Sdružení divadelních ochotníků Hořického okresu, nazývaného Erbanův okrsek. Po 1. svět. válce vznikl v obci další divadelní soubor,roku 1924 dochází k jejich sloučení. Celkově bylo v letech 1926/1937 v obci  sehráno 9 představení. Za 2.světové války, až na jednu vyjímku, kdy byla v roce 1942 uvedena divadelní hra Liduška z Pastoušky, byla činnost souboru přerušena. Činnost souboru byla nakrátko obnovena v roce  1946. V dalších letech zájem opadal a obě jeviště v Sukoradech byla zlikvidována.

Liduška z Pastoušky 1942

V roce 1923 provedena elektrifikace obce a roku 1930 byl do obce zaveden telefon. V roce 1940 v obci zřízena kanalizace. V roce 1943 byla vydlážděna hlavní silnice v obci. Roku 1952 byla v obci zřízena první autobusová linka. V průběhu let se neustále snižoval počet žáků navštěvující zdejší obecnou školu, ta byla uzavřena v roce 1976. V budově bývalé obecné školy pak, až do roku 2001, nadále fungovala školka. Významnou událostí v obci z posledních několika let, je zprovoznění vodovodu v roce 2011. V letech 2005 a 2015 proběhly v obci setkání s rodáky.

 Z kulturních památek je možné jmenovat barokní sochu Jana Nepomuckého z roku 1798, Sochu Svaté trojice z roku 1869 a pomník padlým v 1. světové válce.
Pámátník 1.světová válka  

Při sčítání v roce 1921 bylo v Sukoradech 77 domů a 344 obyvatel a v osadě Kouty 11 domů a 46 obyvatel.

                                                                                                                                      Kronikář Michal Rozum