Historie

Historie obce Sukorady

Obec v jižní části Hořicka v nadmořské výšce 262 metrů. První zprávy o její minulosti sahají do 14. století, přesněji do roku 1382. K tomu, jak vznikl název obce, existuje několik teorií. Podle pověsti za vsí na místě, kde je dnes hřbitov, stával hrad pana Suka, od čehož je odvozen název Sukohrad. Historickou skutečností je, že v lese na jih od vsi stávala tvrz Vysoká, která byla obklopena vodním příkopem. Ten však trpěl nedostatkem vody, bylo v něm často sucho, a i od toho by mohl být odvozen nynější název. Zbytky tohoto tvrziště jsou velice dobře patrné a dnes se toto místo nazývá Pustý hrad.

Jedním z prvních majitelů Sukorad je uváděn Hereš z Pecky. Po jeho smrti majetky přešly na krále. Z dalších historicky význačných majitelů lze jmenovat Vojtěcha z Pernštejna, který se stal majitelem vsi jako součásti panství hořického v roce 1521. Pernštejnové byli vyhlášenými staviteli rybníků a zbudovali v okolí celou soustavu vodních ploch. Ale již roku 1532 byl Pernštejn vystřídán Janem Litoborským z Chlumu, hejtmanem hradeckého kraje. Roku 1535 bylo celé panství prodáno za 5000 kop grošů Petru Bohdaneckému z Hodkova. Od něho jej zakoupil Bernard Žehušický z Nestajova, který panství ihned prodal Zikmundovi ze Smiřic. V roce 1538 se tak majiteli stal rod pánů Smiřických ze Smiřic. Ti v budování rybníků pokračovali. V 17. a 18. století byly rybníky postupně zrušeny. Zbytky hrází jsou v okolní krajině zachovány dodnes.

Vypuknutí třicetileté války znamenalo konec vlády rodu Smiřických. Novým držitelem panství se stal roku 1622 Albrecht z Valdštejna, který připojil hořické panství ke svému frýdlantskému knížectví.

Po jeho zavraždění roku 1634 v Chebu se o koupi hořického panství zajímala paní Polyxena z Pernštejna. Roku 1635 však císař Ferdinand II. daroval hořické panství s připojeným statkem Třebovětice nejvyššímu komořímu hraběti Jakubu Strozzimu za jeho věrné služby koruně. Z tohoto daru se však Jakub Strozzi dlouho netěšil. V závěti odkázal veškerý svůj majetek svým dvěma synům Oktaviánovi a Petrovi. Do plnoletosti synů spravovala hořické panství jejich matka Oktávie. Po smrti bratra Oktaviána roku 1654 připadlo celé panství Petrovi. Příslušnými testamenty Petra Strozziho a jeho manželky Kateřiny byla pak založena nadace a majetky přešly do invalidního fondu v Hořicích.

Hřbitovní kříž s vyobrazením Jéžíše Krista z roku 1839

Zápis v zemských deskách z roku 1604 udává, že se v Sukoradech nachází devět usedlostí. Druhým nejstarším zápisem je urbář hořického panství z roku 1632, ve kterém je rovněž uvedeno devět usedlostí. Početní stav se změnil v průběhu třicetileté války. Berní rula z roku 1654 uvádí, že v Sukoradech je sedm usedlostí osedlých a tři usedlosti opuštěné nebo pusté. Soupis poddaných z roku 1651 sděluje, že všichni obyvatelé Sukorad jsou nekatolického vyznání, ale u všech se předpokládalo, že přejdou na víru katolickou. Za časů první takzvané vizitace, to jest soupisu v roce 1717, bylo v seznamech zaneseno 20 usedlostí. Stejný počet je uveden i v tereziánském katastru. V 80. letech 18. století byla na hořickém panství provedena tzv. raabizace, tedy reforma, při níž byla panská půda rozparcelována a pronajata poddaným. Topografie Království českého z roku 1790 uvádí, že Sukorady již měly 33 usedlostí, a o 45 let později, v roce 1835, již 38 usedlostí a 230 obyvatel. Během dalších let tak vzrostl počet osedlých domů na 40. Reformy přijaté po revolučním roce 1848 vedly k zániku vrchnostenské správy a vzniku prvních politických okresů.

Panorama podvečerního hřbitova za obcí 

 V rámci územněsprávních reforem v Rakouském císařství, Rakousku-Uhersku, Československu, Protektorátu Čechy a Morava a ČSSR patřily Sukorady do těchto politických okresů:

• 1850-1868 Hořice
• 1868-1903 Hradec Králové
• 1903-1935 Nová Paka
• 1935-1942 Hořice
• 1942-1945 Dvůr Králové nad Labem
• 1945-1960 Hořice
• od 1960 Jičín

Do josefínských reforem spadaly Sukorady pod petrovickou farnost, od roku 1787 byly v rámci reforem přeřazeny pod lokální kaplanství v Lískovicích, které bylo roku 1855 povýšeno na farnost. Až do roku 1879, kdy byla v Sukoradech po několika žádostech na c. k. úřady postavena škola, chodily děti ze Sukorad do školy v Lískovicích. Po mnoha odkladech byl roku 1906 v obci zřízen hřbitov. V Sukoradech, jako ve většině tehdejších vesnic, byla většina staveb ze dřeva. Četné požáry proto donutily občany v předvečer 1. světové války, roku 1913, založit stálý hasičský sbor. Prvním starostou hasičů byl tehdejší starosta obce p. Alois Baudyš. Hospodářsko-čtenářský spolek Přemysl byl založen roku 1901. První záznam o hraní ochotnického divadla v obci se datuje do roku 1887. Rok vzniku samostatného ochotnického divadelního spolku v Sukoradech není znám, roku 1903 však ochotníky přejímá do své správy právě Hospodářsko-čtenářský spolek Přemysl. Po roce 1918 byly v repertoáru ochotníků hlavně legionářské hry, nejznámější hrou hranou v Sukoradech byla Růže ze Sibiře, poprvé uvedená v roce 1921. Roku 1921 vstoupil soubor do Sdružení divadelních ochotníků hořického okresu, nazývaného Erbanův okrsek. Po 1. světové válce vznikl v obci další divadelní soubor, v roce 1924 pak dochází k jejich sloučení. Celkově bylo v letech 1926–1937 v obci sehráno 9 představení. Za 2. světové války byla činnost souboru přerušena, a to až na jednu výjimku, kdy byla v roce 1942 uvedena divadelní hra Liduška z pastoušky. Činnost souboru byla nakrátko obnovena v roce 1946. V dalších letech zájem opadal a obě jeviště v Sukoradech byla zlikvidována.

V roce 1923 byla provedena elektrifikace obce a roku 1930 byl zaveden telefon. V roce 1940 byla v obci zřízena kanalizace a roku 1943 byla vydlážděna hlavní silnice. Roku 1952 pak byla zprovozněna první autobusová linka. V průběhu let se neustále snižoval počet žáků navštěvujících zdejší obecnou školu, až byla v roce 1976 uzavřena. V budově bývalé školy pak až do roku 2001 fungovala mateřská škola. Významnou událostí v obci v posledních letech se stalo zprovoznění vodovodu v roce 2011 a výstavba víceúčelového sportovního hřiště v roce 2025. V letech 2005, 2015 a 2023 pak v obci proběhla setkání rodáků.

 Z kulturních památek je možné jmenovat barokní sochu svatého Jana Nepomuckého z roku 1798, hřbitovní kříž s vyobrazením Ježíše Krista z roku 1839, sochu Nejsvětější Trojice z roku 1869 a pomník padlým v 1. světové válce.
  

Výsledky všech sčítání lidu (1869–2021)

• 1869: 341 obyvatel
• 1880: 427 obyvatel
• 1890: 455 obyvatel 
• 1900: 433 obyvatel
• 1910: 415 obyvatel
• 1921: 390 obyvatel
• 1930: 373 obyvatel
• 1950: 323 obyvatel
• 1961: 306 obyvatel
• 1970: 278 obyvatel
• 1980: 271 obyvatel
• 1991: 210 obyvatel
• 2001: 205 obyvatel 
• 2011: 220 obyvatel
• 2021: 228 obyvatel

Sukorady na Prvním vojenském mapování (1764–1768, revize 1780–1783)

Sukorady na Druhém vojenském mapování  z let 1842 – 1852.

Sukorady na Třetím vojenském mapování  z let 1874 – 1880.